středa 20. dubna 2016

Deník sebetrýznitele :-D - týden druhý

Tak a máme tady druhý týden i když vlastně nevím, jestli není zase zároveň začátkem a můžu to počítat. Trošku complicated, ale vysvětlím. Příští měsíc slavím třicítku. Ale abych měla čas na regeneraci, slavila jsem ji už tento víkend. No hlavně toto byl jediný volný víkend v mém letos totálně napráskaném kalendáři. Nevím čím to je, jestli je tento věk něčím opravdu výjimečným - někde jsem četla, že ženám začíná život po třicítce, no uvidíme :-D, každopádně jsem měla a mám potřebu tento rok naplnit až po strop různými akcemi, závody apod., jako bych to potřebovala letos prostě všechno stihnout :-). Nicméně tento víkend znamenal ale jediné...slavit, slavit a zase slavit v kruhu té nejlepší společnosti - tedy přátel jako dlouholetých přátel (i když mnozí nemohli dorazit :-(), přátel z geocachingu a přátel z černých plic. Mimochodem všem mooooc děkuju za parádní dárečky (dostala jsem všechno, co jsem si přála - asi je mezi nimi nějaký skřítek telepat nebo si to nedokážu jinak vysvětlit :-D) a hlavně za to, že jsem to s nimi mohla prožít (v květnu, až ty narozeniny ale budu mít oficiálně, tak repetéééé :-P).

 
Co to ale ve finále znamenalo? Znamenalo to to, že jsem na víkend skoro po 14 dnech přerušila vlnění a prostě jsem si pořádně užila oslavu. Přece jen je tento věk jen jednou za život (ano ano, tímto si to omlouvám, ale zase na druhou stranu, cokoliv jsem měla zadané, vždycky jsem to splnila, tak jednou si to omluvit můžu že jo :-)) a tak jsem se v ničem neomezovala. Konečně jsem vyzkoušela donuty z Just donut. I když nejsem koblihová, hlavou mi proletěla myšlenka, že bych je prostě chtěla zkusit a tak jsem hned psala Rubickovi, jestli by mi mohl třeba dva ráno vyzvednout. Dovezl je ještě teplé a byly s arašídovým máslem, oříšky a sušenkami a byly fááákt velké. A co čert nechtěl, byly hlavně úplně luxusní a tak světe div se i po tom, co jsem měla za sebou snídaně typu jáhlová kaše, semínka na svačiny a na obědy mrkev s bulgurem a tím i dost malý žaludek, jsem je oba dva sežrala. Ano, oba dva a jen se po nich zaprášilo. Pak už jsem jen čekala, co to se mnou udělá, kudy to nakonec půjde a byla jsem překvapená, že vůbec nic. Po tom, co jsem minulý týden dělala dort a jen po olíznutí prstu hned letěla na záchod, mě to docela vyvedlo z míry, že se nic neděje :-D. A tak jsem pokračovala dál na večeři s pečenou kýtou, pak nějaké ty pomazánky, nějaký ten alkohol a spousta dalších dobrot. A výsledek? Nebylo to naštěstí rychlejší než já, ale připadala jsem si, jako bych sežrala slona. Ne slona, mamuta a to pěkně velkého a nepomohla tomu ani zdravotní procházka na Lysou.


Od pondělí (18.4.2016) zase vlním a musím přiznat, že už se zase cítím, že se slon sbalil a odcestoval zpátky do Afriky, takže na tom asi fakt něco bude :-). A dokonce už nemívám ani hlad i v těch nejméně sacharidy nabušených dnech. V pátek se jdu měřit (měla jsem v pondělí, ale po tom prasečím víkendu by to bylo k ničemu), tak jsem zvědavá, jak to všechno zase dopadne :-). Každopádně oslava byla úplně nejvíc i za cenu toho, že jsem si připadala nafouknutá jako žába a přerušila na chvilku vlnění. Naštěstí mě má pevná vůle zase vrátila zpátky nohama na zem a pokračujeme dále :-).
 
 
Odkaz na tyto dobroty najdete ve sladkých receptech :-).

Žádné komentáře:

Okomentovat