Sport v jakékoliv podobě provozuju už odmalička a kromě závodního tančení jsem se mu věnovala většinou rekreačně. Stejně jako v jídle, experimentuju i ve sportovních aktivitách a pořád se snažím hledat a zkoušet něco nového :-). Od 6-ti let jsem toho vystřídala opravdu hodně. Od tenisu přes atletiku, volejbal, badminton, thajský box až tančení a v dospělosti různé kruhové tréninky, fitka, zumby a já nevím, co všechno ještě :-). U všeho jsem většinou vydržela rok, maximálně dva, jak říkal Jiří Kodet v Pelíšcích. Nikdy mě ale nelákalo běhání a na nějaké závodění jsem ani nepomyslela i když jsem od přírody docela hodně soutěživá. Já to většinou nepřiznávám, ale ostatní to říkávají, tak na tom asi fakt něco bude :-D.
A tak nějak přibližně před třemi roky jsem se začala pomalu rozbíhat. Myslím, že to začalo prvním Spartan race v Bořeticích, na který se mi původně moc nechtělo, ale protože mám doma parádního hecaře (přítel Rubick, dál už teda jen Rubick :-D, který mě nejenom hecoval a hecuje při chození po horách, seskoku z mostu, lezení do 40 m na mostní pilíře, ale i na různých závodech :-)), tak jsem se nakonec hecla a i když jsem potom skončila na týden s antibiotiky, teď toho vůbec nelituju, protože tím začala celá moje sportovní "kariéra" :-D.
Od té doby jsme spolu absolvovali nespočet Spartan race a taky jsem se začala postupně hlásit i na klasické běžecké závody ve městech jako Run tour, Night run a v terénu (Valašský hrb, Veřovický lesoběh), na kterých jsem se neumisťovala až tak úplně špatně, což mě zase namotivovalo a posunulo o něco dále.
A před necelým rokem přišel Rubick s tím, že se přihlásil do Černých plic a jestli nechci taky. V té době jsem začala chodit do Colliery crossfit a jako typická ženská jsem řešila otázku života a smrti. Co teď? Ve kterém tričku bych měla běhat? Koho bych měla prezentovat? Jak říkám, v hlavě mi proudily samé důležité a podstatné otázky. Rubick ale nelenil a oznámil mi, že zaplatil členství a já jsem se v tu chvíli stala členkou SK Černé plíce (děkujiiiii Rubi:-)). Dostala jsem tričko, podkolenky a začala běhat v barvách Černých plic. Začalo to docela nevinně, párkrát jsme se sešli na nějakém závodě, potom na akci mimo závod a teď si už nedovedu představit, že bych měla závodit za jiný tým. Na každý závod i na hory nosím hrdě tričko s logem a našla jsem tady partu skvělých kamarádů, se kterými neváhám vyběhnout v 5 ráno na Lysou horu na východ slunce nebo přivítat jaro opékáním buřtů na Emě v 6 ráno před prací :-D.
Jednou z mých radostí a z věcí, které mě naplňují čím dál více, je členství ve sportovním klubu SK Černé plíce :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat